Ve zkratce – jsem všestranně orientovaný flákač.
Pokud bych to měl rozepsat, tak když jsem se jednoho jarního dne roku 1991 narodil, tak moji rodiče určitě netušili, kam se bude životní dráha toho uřvaného uzlíčku ubírat. Vyrostl jsem na venkově, vychodil jsem poctivou maloměstkou základku, vystudoval železniční průmyslovku a dokonce mám titul z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, ale nepoužívám ho.
Mým světem se postupně stala železnice, i když ne z toho technického, ale spíš historického a společenského pohledu. Mám cestování vlakem rád, už jenom z toho důvodu, že mi dává příležitost potkávat nové lidi a příležitosti.
Za fotografa se nepovažuju, přesto držím fotoaparát v ruce poměrně pravidelně. S oblibou můžu tvrdit, že fotím spíš nadšeně než dobře a to, že se mi občas nějaký záběr podaří, přičítám tomu pořekadlu o štěstí a unaveném volovi. Víc tíhnu ke grafice, ale pokud čekáte nějaké dalekosáhlé znalosti profesionálních programů, zklamu Vás – sázím na svůj cit a intuici. Zjednodušeně řečeno – prostě mě to virtuální patlání čehokoli baví 🙂
Ruku v ruce se železnicí jde i moje modelářská a publicistická činnost. Zatímco modely si po skončení výstav balím do krabiček a nesu domů, u článků to tak nefunguje a ty Vám zůstávají k dispozici. Snažím se poměr obou činností vybalancovat, ale ne vždy to jde. Občas prostě od psaní nedokážu vstát úplně stejně, jako když mám v ruce štětce a patlám se s barvami. Ale obě činnosti pro mě představují to samé – odpovědnost a relax v jednom.
Můj osobní život není zdaleka tak zajímavý, jak by se mohlo zdát. Většinu času, který mi zbyde, pendluju mezi několika klíčovými místy svého bytí, bavím se drnkáním několika akordů na svoje milivané ukulele a pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mám raději hořkou nebo mléčnou čokoládu.
Tak, to by tak do téhle rubriky stačilo – už tak sem toho napsal víc než dost 🙂